|
| |
|
|
Vliv zprostředkovaného učení na rozvoj kognitivních funkcí u dětí mladšího školního věku
Janoušková, Lenka ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
Resumé Tato práce se zabývá využitím Feuersteinovy teorie zprostředkovaného učení ve školní výuce první třídy základní školy. Shrnuje základní informace o Feuersteinově díle a teoriích zkušenosti zprostředkovaného učení a strukturální kognitivní modifikovatelnosti. Dále se věnuje uplatnění teorie zkušenosti zprostředkovaného učení ve výuce první třídy základní školy. V této souvislosti charakterizuje období mladšího školního věku a roli učitele. Ústřední téma práce, teorie zkušenosti zprostředkovaného učení, představuje přístup zaměřený na proces a strukturu myšlení. Aplikace této teorie je zacílená na celkový kognitivní rozvoj jedince, především na rozvoj myšlení. Hlavním cílem této práce je představit možnosti využití teorie zprostředkovaného učení ve školní výuce a přispět tak k šíření této u nás nově vznikající metodiky, kterou pokládám z hlediska pedagogické psychologie za obohacující a smysluplné rozšíření způsobu výuky významně podporující kognitivní vývoj dětí.
|
|
| |
|
|
Feuersteinův program instrumentálního obohacování očima učitelů prvního stupně ZŠ
Lipská, Ludmila
FEUERSTEINV PROGRAM INSTRUMENTÁLNÍHO OBOHACOVÁNÍ OIMA UITEL PRVNÍHO STUPN ZŠ Prezentovaná práce, zabývající se programem kognitivní stimulace Reuvena Feuersteina, se snaží popsat efekty, jenž tento program vyvolává u uitel. V první ásti pedstavuje Instrumentální obohacování v kontextu celého Feuersteinova díla. Detailn pibližuje jeho teoretická východiska, dává je do souvislostí s širšími pedagogicko psychologickými otázkami týkajícími se výuky dovedností myslet. Feuersteinovu teorii zkušenosti zprostedkovaného uení konfrontuje s mediativní teorií L. S. Vygotského. Na mnoha místech odkazuje též k dílu J.Piageta. Výzkumná ást práce vychází z rozhovor a malého dotazníkového šetení s uitelkami základních škol. Výzkumný vzorek tvoilo 9 respondentek ve skupin experimentální a 6 ve skupin kontrolní. Hlavním cílem projektu bylo zmapovat, jakými vlivy Instrumentální obohacování psobí na uitele. Krom toho jsme se zabývali názory na využitelnost tohoto programu v bžné základní škole. Experimentální a kontrolní skupinu jsme porovnávali v pohledu na výuku myšlení a cílený rozvoj kognitivních schopností dtí ve škole. Závrená ást práce se obrací k zahraniním evaluaním studiím Instrumentálního obohacování, aby výsledky vlastního výzkumu prezentovala v souvislostech s nimi. Otevírá též...
|
|
|
Dynamická diagnostika v praxi školního psychologa
Mrázková, Marína ; Lucká, Barbora (vedoucí práce) ; Kučerová, Olga (oponent)
Tato bakalářská práce představuje dynamickou diagnostiku jako přístup, který může být součástí práce školních psychologů a pokouší se zjistit, nakolik je tato metoda aplikována v praxi českých školních psychologů. Data byla shromážděna a analyzována pomocí metody kvalitativního výzkumu z polostrukturovaných rozhovorů ze sedmi školními psychology. Z výzkumu vyplynulo, že školní psychologové ve své práci využívají v různé míře principy dynamické diagnostiky, ale ve většině případů ji nevyužívají systematicky. Tento závěr je ve shodě s výzkumem, který byl realizovaný v rámci projektu RAMPS-VIP III. V závěru práce autorka nabízí hypotézu, že by bylo přínosné, kdyby byli školní psychologové s touto metodou podrobněji seznamováni již během studia, zejména ti, kteří potenciálně míří do školství či poradenství. KLÍČOVÁ SLOVA Dynamická diagnostika, školní psychologie, vzdělávací obtíže, zkušenost zprostředkovaného učení
|
|
|
Využití zprostředkovaného učení v rámci rozvoje komunikačních schopností u dětí předškolního věku
Klausová, Markéta ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se věnuje využití zprostředkovaného učení u dětí v předškolním věku zaměřeného na oblast rozvoje komunikačních schopností. Práce se věnuje teoretickým poznatkům z oblasti předškolního vzdělávání, především jeho obsahu a dokumentům, které ho vymezují. Popisuje vývoj dítěte předškolního věku, včetně vývoje řeči, a představuje také druhy narušení komunikační schopnosti. Práce se dále zaměřuje na zprostředkované učení, jeho zásady, cíle a využití a na teorii strukturální kognitivní modifikovatelnosti. Nakonec přibližuje program Feuersteinova instrumentálního obohacování, který je hlavní součástí výzkumného šetření. Cílem práce je analyzovat využití programu Feuersteinova instrumentálního obohacování v oblasti rozvoje komunikačních schopností u dětí předškolního věku.
|
|
| |
|
|
Vliv metody Reuvena Feuersteina na didaktiku učitele základní školy
Kurcová, Petra ; Lucká, Barbora (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem Feuersteinovy metody Instrumentálního obohacování na didaktiku učitele základní školy. Metoda Instrumentálního obohacování představuje velmi propracovaný systém pro rozvoj kognitivních struktur učícího se jedince. Osoba, která pomáhá rozvíjet kognitivní struktury, působí jako zprostředkovatel. Těmito zprostředkujícími osobami jsou nejčastěji rodiče nebo učitelé. Učitel dle Feuersteina tedy není pouhým předavatelem znalostí, ale snaží se svým přístupem rozvíjet myšlení a učební potenciál žáků. Cílem mé práce je prohloubit obecné znalosti o vlivu této metody na didaktiku učitele z pohledu těch učitelů, kteří s ní pracují. Objasnit, v jakých oblastech didaktiky učitelé vnímají vliv této metody a jak konkrétně se případné změny projevují. Teoretická část práce představuje tvůrce metody, profesora Reuvena Feuersteina, a teoretická východiska, ze kterých jeho metoda vychází. Dále je představen Feuersteinův program Instrumentálního obohacování, který je aplikací zprostředkovaného učení do pedagogické praxe. Dále je vymezen pojem didaktika. Poslední část se zabývá dostupnými výzkumy na téma vlivu metody na didaktiku učitele. V empirické části, která je postavena na kvalitativním výzkumném designu, nejprve představuji cíl výzkumu, výzkumné otázky, metody sběru dat a výzkumný...
|
|
|
Využití zprostředkovaného učení ve školní výuce
Rázgová, Lenka ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent) ; Krejčová, Kristýna (oponent)
Předkládaná disertační práce představuje výsledky výzkumného projektu zaměřeného na využití teorie zkušenosti zprostředkovaného učení ve školní výuce pro kognitivní rozvoj žáků. První kapitola se věnuje přiblížení přístupu ke vzdělávání zaměřeného na proces učení a jeho srovnání s tradičním přístupem zacíleným na obsah učení. Následné části práce se postupně zabývají vybranými teoriemi Reuvena Feuersteina, které jsou důležité pro představení kontextu vzniku jeho další teorie, teorie zkušenosti zprostředkovaného učení. Tato teorie je hlavním tématem teoretické části práce. Kromě její definice a parametrů jsou prezentována konkrétní doporučení pro učitele, jak jejím prostřednictvím mohou u žáků rozvíjet kognitivní schopnosti přímo ve školní výuce. Následně je pozornost věnována také Feuersteinovu celosvětově známému intervenčnímu programu Instrumentální obohacení, který je ve školním prostředí využíván také v České republice. Podstatnou součástí této kapitoly je představení několika výzkumných studií, které se zaměřují na ověření přínosu Feuersteinových přístupů pro kognitivní rozvoj dětí a dospívajících. Závěrem teoretické části práce jsou charakterizovány základní principy dynamické diagnostiky, která je použita v empirické části práce. Výzkumný projekt využil kvantitativní metodologii a byl...
|
|
|
Interakce učitelka MŠ-dítě při řešení problémových situací
Mertinová, Aneta ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
Tato práce se zabývá způsoby interakce učitelek s dětmi v mateřských školách a svou pozornost zaměřuje na jejich interakci zejména při problémových situacích. K výběru právě problémových situací nás vede zájem o posilování psychické odolnosti dítěte a otázka, jaký způsob interakce k jejímu posílení může přispět. Doporučení pro interakci s dětmi předškolního věku hledáme v teoretické části skrze porozumění charakteristikám a potřebám předškolních dětí a prostřednictvím seznámení se s jednotlivými koncepcemi psychické odolnosti. Opíráme se zejména o přesvědčení Bandury a Seligmana, ale nacházíme inspiraci i v dalších pramenech. Současně sledujeme výsledky zahraničních studií, které popisují povahu interakce v jejich předškolních zařízeních. V empirické části práce se zabýváme otázkami, jaké interakce učitelka-dítě v mateřské škole se nejčastěji vyskytují při řešení problémové situace a zda mohou tyto interakce ze strany učitelky k dítěti být chápány jako podpůrné pro posilování psychické odolnosti dítěte. Náš výzkum je založený na analýze 242 událostí natočených na videozáznam při návštěvách předškolních zařízení v Praze. Naše výsledky pak také srovnáváme s německou studií Königové (2006), ze které jsme převzali kódovací systém. Klíčová slova: psychická odolnost, vnímaná osobní účinnost, zkušenost...
|
host ::
RSS.